Kázání – 5.4.2009

Text: Mt 13,1-8 | Kazatel: Daniel Ženatý

Vyšel rozsévač. Něco se stalo. Změnilo. Rozsévač je Ježíš z Nazareta. Rozsévá. Dává. Přeje. Chce aby něco vyrostlo. Kde se chce aby něco vyrostlo dobře. To je náš svět. Není náhoda. Patří Bohu a něco dobrého se tu děje a přichází to od Boha.

My můžeme napodobovat. Vycházet ven mezi lidi a rozdávat třeba úsměv, laskavé slovo, kdo umí, slovo o Bohu a naději. Rozsévat.

Rozséval a co se dělo:
některá zrna padla podle cesty a přiletěli ptáci a sezobali je.
Někdy člověk dostane dobré věci, ale váhá, neví, ještě počkám – a než se vzpamatuje, je všechno pryč. A s Božím slovem taky. Možná, příště, ještě nejsem dost dobrý. A dar je pryč.

Jiná padla na skalnatou půdu. Neměla dost země, a slunce
pak rostlinu spálilo, neměla dost hluboké kořeny.
Někdy se lidé nadchnou. Začnou něco horlivě dělat, ale pak je to pryč. Těch rozdělaných a nedokončených alb na známky, těch rotopedů na kterých nikdo necvičí, těch učebnic angličtiny a němčiny co čekají až se do nich zase podívám. Cosi začalo a pak to rychle skončilo.
Stejně i v církvi se to stane. Rychle rychle, teď pokřtěn dnes, žádná kazecheze ¾ roku. A pak nic.

Jiná padla mezi trní – bodláčí – zrno roste, snaží se, ale bodláčí rychlejší, silnější – vytlačí to zrno.
Dobré věci se dějí, ale pak je postupně ty zbytečné věci vytlačí. Chodili jsme k přátelům na návštěvy. Ale pak jsme si koupili to či ono, pak jsme začali jezdit tam či onam přátelství bylo vytlačeno kamsi pryč. Už si ani nesedneme na lavičku s kávou nebo sklenkou vína..
Kdysi jsme chodili do kostela, ale pak jeden kroužek druhý kroužek, jedna chata druhá chata, a kde nic tu nic.

A jiná do úrodné země. A přinesla užitek. 100; 60; 30;
není třeba lamentovat, zrna přece nesou užitek! Lidi se mají rádi, dělají pokání, přestanou být sobečtí, starají se o přírodu, třídí odpad, podporují chudé v zemích kde chudoba, učí se pomáhat jako sestry, lékaři, učitelé, učí se hrát na varhany, připraví kafe po bohoslužbách, dojedou pro toho kdo je nemocný – spousta dobrých věcí.
Pozor – protože Bůh dává a rozsévač rozsévá!!! Proto dobré zrno, proto je tu ten užitek!

My jsme ta půda. Někdy udupaná, skalnatá, trnitá, úrodná.
A máme naději, že Bůh nás může změnit!
To už případů, kdy se z udupané půdy stala půda úrodná!

Máte uši? I nahoře na kruchtě mají? To je dobře.
Kdo má uši k slyšení, slyš! Amen

Tento příspěvek napsal/a Lenka Svobodová dne 05.04.2009 v rubrice Kázání.