Kázání – 30. 8. 2009

Text: Mt 18,23 – 35 | Kazatel: Daniel Ženatý

Poprvé v našem sboru nám poslouží postavičky které pro nás všechny vyrobily sestra Růžena Bílková a Pavla Queisnerová. Jsou to originály, neprodejné a vzácné.
text kázání Mt 18,23 – 35
s Království Božím je to tak, jako když!
Je to o královstvím Božím, je to rada pro nás, jak žít, abychom u Boha zůstali! Abychom mu byli milí
Ježíš vypráví příběh:
král
služebník který dluží velmi mnoho
dluh – vznikne snadno, těžko se splácí!
za chybu jednoho pykají ostatní – rodiče trpí když dítě problémy, vězni mají manželky, rodiny, těch se to týká – není to jen moje věc – svým jednáním potěším, nebo poškodím mnoho lidí!
rodina vyděšená – změní se všechno!
Nemohl zaplatit – král se rozhodl prodat ho a jeho ženu a jeho děti! Otroctví!
Změna ze svobody – do otroctví!
Jediná možnost – odpuštění – prosit o ně! Nepřijde samo!
Padl k nohám, na kolenou prosil, měj se mnou strpení
Král se ustrnul
změnil své rozhodnutí! Možná viděl manželku, děti. Co hraje roli aby se člověk ustrnul? Co se sepne v hlavě, srdci? Jistě i to co vidí! Možná neštěstí nevinných!
Propustil ho, dluh mu odpustil!
Odpustil!
Už není pravda že dluh, vězení, svoboda pro všechny, dlužníka, manželku, děti!
Opojná radost! Štěstí! Nový život!
Bůh nám odpouští když ho prosíme upřímně a z celého srdce!
2 část – opakuje se to. Jen konec jiný. Na konci tohoto příběhu není odpuštění – a nedá se žít a špatně to dopadne.
ten kterému bylo odpuštěno potkal svého dlužníka
křičel na něj, chytil jej za krk – tak s ním předtím nikdo nejednal
i jeho spoluslužebník padl k nohám a na kolenou prosil, měj se mnou strpení, zaplatím
ale on se neustrnul, nechtěl, šel a dal ho do vězní dokud nezaplatí dluh.
Jeho vina – bylo mu odpuštěno a on neodpustil. To je vina. To je hřích!
Něco okusil, přijal – a jednal jakoby nic. Jako by to nebylo.
Když okusíme něco dobrého, cosi se v nás zjemní. Chceme to taky rozdat. Pamatujeme si, jaké to bylo když nám někdo pomohl. Důležité na to vzpomínat!
Byl tvrdý – neustrnul, neproběhlo chvění které mění rozhodnutí a vyvolává lítost – dal do vězení
naštěstí lidé, kteří vidí
nežalovali, velice je to zarmoutilo. Bolelo je to co viděli, a něco museli dělat. Nebyli lhostejní!
upozorní krále na tvrdé jednání toho, kterému před chvílí odpustil
a král řekne přesně co se stalo a co je vina toho služebníka -
já jsem ti odpustil celý dluh když jsi mne prosil
neměl ses také ty smilovat na druhým, jako jsem se já smiloval nad tebou?
král se rozhněval – uměl se ustrnout, umí se rozhněvat!
a dal ho do vězení, dokud nezaplatí celý dluh!
Jak se to vše obrátilo – hrozilo mu, že bude prodán i s dětmi x bylo mu odpuštěno, zapomněl, nejednal v síle toho odpuštění
a jde do vězení – a co jeho děti a manželka? Nečteme o nich. Jistě trpěli s ním!
odložme na chvíli příběh a soustřeďme se na sebe
s Královstvím Božím B je to tak, jako když! Je to o království Božím, je to rada pro nás, jak žít, abychom u Boha zůstali! Abychom mu byli milí!
Bůh nám odpustil – a my co: Smíme? Máme? Musíme? V síle toho odpuštění jednat!
Ježíš dodá –
Tak bude jednat s vámi i můj nebeský otec, jestliže ze srdce neodpustíte každý svému bratrovi.
Tak bude! Slyšíš? To říká Ježíš – tedy skoro – musíme v síle toho odpuštění jednat!
Jde nám o život!
Výmluvy nemají smysl – já nemohu, on musí, já bych odpustil kdyby, a třeba jednou.
Do toho jako bič Ježíšovo slovo – chceš-li žít s Bohem v jeho blízkosti, není jiná možnost, než abys odpustil! Jiná cesta není!

Tento příspěvek napsal/a Lenka Svobodová dne 30.08.2009 v rubrice Kázání.