Kázání – 3.5.2009

Text: Mt 13,24-30 | Kazatel: Daniel Ženatý

Království nebeské zřizuje na této zemi Bůh. Už toho království tady kousek je. A zbývající kus přijde, až Ježíš podruhé přijde na tuto zem. Tak tomu věříme. Jak je to s tím Božím královstvím zde na zemi? Co od něho čekat? Je to s ním tak, jako je to v podobenství.

Jeden člověk zasel dobré semeno na svém poli.
V noci totiž přišel nepřítel toho hospodáře – ďábel – a nasel plevel do pšenice. A odešel.
Čas plynul
Když se na stéble začal rodit klas ukázalo se, že je v poli plno plevele.
Služebníci jsou z toho vedle. Copak jsi pane nezasel dobré semeno? Kde se tu vzal plevel?

On jim odpoví – to udělal nepřítel
Učedníci jsou aktivní – máme jít a plevel vytrhat?
Ne, protože byste vytrhali z kořenů i pšenici
Nechte at to spolu roste do žně.
Pak řeknu žencům ať to rozdělí – plevel shoří a zrno půjde do sýpky.
***
Minule, Mt 13,1-8 rozsévač rozsévá – proč tvá slova Pane nemají větší ohlas!
Dnes – jak to že se nachází zlé mezi dobrým? Mělo tam být jen dobré!

Existují dva kdo sejí! Bůh a ďábel!
Existují i dvě setby! Dobrá a zlá!
Ale pole je jenom jedno! A to je ten problém! Patří hospodáři, ale ďábel si klidně jedná, jakoby bylo jeho. Pole je Boží, seje na něm Bůh i ďábel.

Zlý jedná ve tmě, prevít. Zlo potřebuje tmu, není vidět, nikdo se k tomu nepřihlásí, těžko někoho žalovat. Někdo tajně, sprostě něco udělá a jde pryč. Následky, nápravu ponese někdo jiný.
Někdo postříká sprejem fasádu s kterou se někdo nadřel a někdo ji zaplatil. Jen tak a odejde. A někdo to pak napravuje. Vloupá se do domu a ukradne peníze – a jen tak odejde. A někdo je poškozený. Hlupák někoho pomluví – a jen tak odejde, zapomene. A poškozený pak ztratí čas a sílu očišťováním.

Služebníci – dlouho se zdá, že jsme to my. Cítíme s nimi.
Objeví že na poli kde by mělo růst jen obilí roste plevel! Jak to! Zneklidňuje nás, když je vše připraveno tak že by to mělo být dobré a není! Lidé se mají dobře a nejsou dobří! Mají dobré podmínky a je tam i zlo! Také podobně křičíme, upozorňujeme, voláme k Bohu – halo někde se stala chyba, mělo by tady být ve dobré a není!

Jdou se ptát hospodáře, vědí koho se ptát, vydají hlas, není jim to jedno! Jak je to možné, ty jsi za to odpovědný! Jej jim jasné, že se s tím něco musí dělat. Jsou při činu

Navrhují i řešení – vyrveme ten plevel, ať má obilí dost prostoru.
Děsný omyl lidí, kteří si myslí, že když zbaví okolí zla že bude dobře. Nejeden státník na tom založil svou kariéru a našel dost těch, kdo mu poslouchali, Dejte mi moc a zákony, já vyženu ty zlé a nám dobrým bude dobře.

Odpověď hospodáře – Boha. Ne. Nechte ať spolu roste obojí až do žně.

Služebníci to trhat a třídit nebudou! Není to jejich úloha. Nebudou.

A ani potom, ani při té žni nebude dopřáno služebníkům aby třídili. Udělají to ženci nebo andělé, ale ne ti, kdo objevili, že vedle dobra roste také zlo!

A ono to spolu bude růst až do žně! Žně jsou momentem, kdy se rozhodne, kdo je ke spálení a kdo půjde do sýpky nebo na hostinu.

Služebníky v tom podobenství nejsme. Dlouho to vypadalo že ano, ale ne. Nebudeme ani třídit teď ani jednou.
Kým jsme?
Jsme setbou dobrou nebo setbou zlou!
My budeme jednou přebíráni!! Ne že budeme přebírat. My jednou budeme přebíráni. A čas žně rozhodne, zda jsme setba dobrá nebo špatná.
Opět otázka, mohu se změnit ze špatné setby na dobrou?
Je to možné. S Bohem Duchem svatým se lidé smějí stávat se dobrou setbou!
Amen

Tento příspěvek napsal/a Pavla Queisnerová dne 03.05.2009 v rubrice Kázání.