Kázání – 4.10.2009

Text: Mt 18,10-14 | Kazatel: Daniel Ženatý

nejdříve upozornění, abychom nepohrdali ani jedním maličkým
kdo to je maličký?
Bez moci, bez vlivu, pomalý, slabý, neobratný, kdo si zkazil život, velmi mladý, velmi starý, jiný.
Proč nemáme pohrdat?
Protože jejich andělé jsou neustále stále v blízkosti mého nebeského otce.
Jeví s vám jako nepatrní, ale spojnice s Bohem trvá! Je to jinak, než myslíte!
I ten, u koho se to nezdá, má svou vzácnost uloženu v nebi! Co na tom, že ji nevidíme.
A na závěr znovu zdůrazní Ježíš – nepohrdat, protože Bůh nechce, aby zahynul jediný z nich.

Abychom lépe přijali – obraz
99 ovcí; 1 ovce; pastýř;
jedna ovce zabloudila
kdy zabloudíme?
Když nedáváme pozor. Když je to nad naše síly.
Když si myslíme, že víme lépe, kudy vede cesta.
Co asi dělá ta ztracená? Nadává, vzteká, vyčítá, pláče, slibuje, smiřuje se s tím že ji nikdo nenajde, lituje, usne, doufá
ke komu se upíná, že ji najde? Kdo to umí!

Pastýř, jde a hledá. Bůh hledá.
člověk dokáže bloudit, Bůh dokáže hledat.
Podaří-li se mu ji nalézt! Nemusí ji nalézt! Ovce nemá nárok být nalezena! Já se ztratím, ať si mě hledají.
Bude se z ní radovat! Nebude jí nadávat! Vyčítat!
Jako pan doktor, když přivezou polámaného opilce neřekne– ať vás sešijí tam, kde vám nalívali.

99 které čekají v horách, až se jedna najde
Možná jsou vzteklé. Má dávat pozor. Kouká po všech čertech a pak se ztratí. Jsme jí říkali, drž se nás.
Možná udělají partu. Až se to ovce vrátí, tak jí to spočítáme. Uražené. Nás nikdo nehledá. Třeba jí všechno sní, měla tu být

99 – je upozorněno toto Boží jednání musíte vydržet! Připravte se na něj!
Nevztahujte na sebe, že vás Bůh má méně rád. To není pravda, stejně rád, on v tuto chvíli věnuje druhému více pozornosti!
99 je moudrých tehdy, když to unesou. Vydrží. Máme zdržení, hledá se ten kdo zabloudil.
Já sám moc trpělivosti nemám. Rozčiluje mě, když na někoho musím čekat. Asi mně to Ježíš vypráví, abych já věděl.

Od obrazu ke sdělení:
Začíná to varováním, mějte se na pozoru, abyste nepohrdali ani jedním z těchto maličkých. Ti maličcí nejsou maličcí u Boha. Na to pozor.
Protože jejich andělé jsou v nebi blízko mého otce!
Ne naše povýšená pýcha, já jsem dobrý a ty maličký, ale já tebou vůbec nepohrdám. Spíš – možná mě trochu rozčiluješ, měl bys se sebou něco dělat, snaž se. Ale nic víc, ten kdo mně vadí má zastání u Boha stejně jako já!
V tom není nikdo z nás lepší! Proto partner, bratr, sestra.

A končí – právě tak je vůle vašeho nebeského otce, aby nezahynul jediný z těchto maličkých.
Je to vůle otce, ne nějaký další stupínek našeho dobrého vychování.
Amen

Tento příspěvek napsal/a Lenka Svobodová dne 04.10.2009 v rubrice Kázání.