Kázání – 26.4.2009

Text: Jan 10,11 – 16 | Kazatel: Daniel Ženatý

Já jsem dobrý pastýř, oznamuje Ježíš. Můžeme zavřít oči, zkusit uklidnit roztěkanou mysl. A nechat se zahrnout slovy Kristovými. Já jsem dobrý pastýř. To on nám to říká. To není vzkaz napsaný na ledničce nebo na botníku. To není reklama která se nás snaží omámit. To je jasný hlas – já jsem dobrý pastýř. On mluví a my slyšíme. Přímo. Jasně. Já jsem dobrý pastýř.

Ti kdo v počátcích církve uvěřili v Krista, byli vylučování ze synagog. Kvůli tomu, že už nečekali Mesiáše. Oni jej poznávali v Ježíši z Nazareta a tak věřili, že už přišel.
Jak je to s nimi? Budou spaseni? Má je Bůh rád? Jak je to s těmi, kdo jsou nějakým způsobem jiní a nevejdou se do představ církve?
Budou spaseni evangelíci, ptá se katolík? Zatím podle řádů katolické církve nebudou. A bude spasen katolík? Ptá se evangelík, kterého pohoršuje to či ono.
Pravoslavní na sebe zírají s charismaticky laděnými křesťany, tak ty se také chystáš do Božího království?
Rodičům řekne jejich dospělá ratolest, že je homosexuálně orientována. Šokovaní rodiče se ptají – jak to je, má Bůh naši dceru rád?
Obdobně se ptají všichni, kdo se ocitli mimo většinový proud. Kdo jsou jiní – barvou pleti, vyznáním, zvyky, zdravím nebo postižením, všichni kdo žijí jinak než většina. Budu spasen?

A co já, ptají se ti kdo jsou ve vězení? Práci sotva najdu, je krize a když ukážu výpis z trestního rejstříku, kdo mě vezme? Jak to se mnou Bůh myslí?

Ptají se tak cizinci, kteří k nám přišli za prací, bydlí třeba Na Hůrce nebo jinde. Doma ostatní s vypětím sil vyplňují jejich nepřítomnost, a oni se vrátí zpět, nemám práci, a o tu trochu jídla co máte se teď budu dělit s vámi. Co s námi bude? Jak to půjde dál?
Kolik lidí se takto ptá? Jsem takový, nějak jsem se rozhodl, mám za sebou to či ono, patřím tam či onde. Co na to Bůh? Mám mě rád? Budu spasen?

Jako nejsladší a nejmocnější zvuk nebes zní Ježíšovo konejšivé – já jsem dobrý pastýř a vy moje ovce. Já jsem vinný kmen a vy ratolesti. Já garantuji, že jste moji. Já jsem pro vás položil svůj život. To je pouto které nás pojí dohromady. To vás drží při mně. Ne vaše církevní příslušnost, ne vaše orientace, ne vaše tělesné dostatky či nedostatky, ne vaše šťastné nebo nešťastné rozhodnutí.
Já tvořím svůj lid. Nehledejte hranice, dělítka, filtry. Já jsem dobrý pastýř.

Ten pastýř je dobrý. Nejen ve smyslu fajn, jako je někdo příjemný nebo nepříjemný. Není dobrý jako je dobrý hokejista nebo lékař. Je v tom i kus osobního, ve smyslu – je krásný, sličný. Nebo pravý, ve smyslu jedinečnosti, originality. Není žádný jiný, všechno jsou buď kopie nebo podvodníci.
V čem spočívá jeho dobrota? V tom, že za své ovce položil svůj život. Proto je dobrý. To jej a ovce spojuje dohromady. Proto k sobě patří. Proto jsou k sobě připoutáni. To je základní potěšení. Tak to je, ať si člověče svůj život ozdobíš, nebo zkazíš.

A pak je to pověděno opačně. Z druhé strany. Ten kdo není pastýř by tohle nikdy neudělal. Může se tvářit jako pastýř. Možná chce získat moc nad druhými. Možná uvěřil tomu, že může říkat kdo bude spasen a kdo nebude, kdo je dobrý a kdo špatný. Ale život za ovce by nepoložil. Naopak, sotva se přiblíží vlk, peláší pastýř pryč, klidně ovce opustí a nechá je vlku napospas.

A Ježíš pokračuje – znám své ovce. Znám je jménem. Vím o nich. Potěší nás, když si známá osobnost vzpomene nejen, že jsme se kdysi potkali, ale zná také naše jméno! Tak i nás Ježíš zná, nejsme pro něj jen čísla v Boží kartotéce.
A zároveň to znát znamená něco hlubšího. Ježíš zná náš příběh, zná nás ne proto, že by si před setkání s námi studoval naše kádrové materiály. Ale proto, že patříme Bohu. Že nás Bůh stvořil. Že jsme někde v základech Božího díla, patříme tam, proto nás Ježíš zná. Jako mne zná otec a já znám Otce. Tak, obdobně, na této základní rovině, kdesi uvnitř Božího díla, tak jako se znají Otec a syn, tak stejnou měrou zná pastýř nás.

Ježíš nás ujistil, že jsme jeho a obrací se dál. Nejsme sami, které takto zná! Říká – mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I je musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo, jeden pastýř.

Co je v těch slovech všechno skryto!
Varování před pýchou církve. Před pýchou křesťanů. Nejsme uzavřená společnost. Nemáme v ruce nástroje, abychom určovali, kdo je Kristův a kdo není. On má i jiné ovce, které neznáme, nevidíme, neřekli bychom to do nich. Kdo jsou ty jiné ovce?
Pokřtění, kteří neslyší? Skeptici, kteří stále věří ve svoje schopnosti?
Jsou to ti, které od Krista vzdálilo zlo? Jsou to lidé na scestí, kteří už jednou nohou kloužou kamsi pryč z dobrého života? Gambleři, lidé drogově závislí?
Nebo jsou to normální slušní lidé, kteří by podle našich měřítek byli oslovitelní, ale nikdo jim pořádně o Bohu neřekl, a proto si faráře představují jako figurku ze špatného filmu?
Jsou to děti farářů, kurátorů, presbyterů, které vyrůstaly ve sboru, ale pak se obrnily ironií a nechce se jim ze své ulity vylézat?
Jako bychom se dívali do dáli, nevidíme ostře, chtěli bychom něco vidět a tak se ptáme – kdo jsou ti o kterých Ježíš mluví – mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince?
**
Dobrý pastýř, v něm je naše záchrana. A ještě jsme ani nestačili zmínit, co vše nám dává k dobrému životu! K jakým chutným vodám nás vodí. Co všechno nabízí! Jak si všímá těch, na které ostatní zapomněli. Nenechá se strhnout hlučnými, ví o tichých. A jak nás brání před útokem zlého. S jeho pomocí nemusíme propadat žádné ničivé síle ani klamným nadějím.
Možná také někdy jako dobrý pastýř zakřičí. Nebo s prominutím zařve! Co to děláš! Dávej pozor! Nezahrávej si s tím! Probuď se! Dívej se pořádně kolem sebe! Kam se cpeš? A možná také – proč si nevěříš? Copak jsi méně než ostatní? Copak jsem za někoho položil život více, a za někoho méně? Proč si nevážíš sám sebe! Nejsi přece hadr ve větru, jsi moje ovce a to něco znamená! Tak se narovnej, slyší?
A dobrý pastýř bude také soudit. Oddělovat ovce od kozlů. Zachraňuje nás, zná nás, pečuje o nás a jednou řekne, jak to s námi bude.
Protože k jeho dobrotě ještě patří, že dává věčný život. Amen

Tento příspěvek napsal/a Pavla Queisnerová dne 26.04.2009 v rubrice Kázání.