Kázání – 12.4.2009

Text: 1 K 15,20 | Kazatel: Daniel Ženatý

Kristus byl vzkříšen jako první z těch, kdo zesnuli.
Ten ukřižovaný Ježíš z Nazareta byl vzkříšen. Haleluja. Radujeme se, veselme se. Z čiré radosti možná někdo vyhodí klobouk do vzduch, nebo spustí mexickou vlnu. Sláva, ten který zemřel, žije na věky věků!
Nebyl postaven zpět do způsobu života, který žil před smrtí. Nebyl mu přidán nějaký ten rok navíc. Byla mu přidána věčnost! Byl vzkříšen do nového Božího věku. Jako první. A my, nedokonalí a hříšní jsme ti další, kteří ho budou následovat! My, i ti ,do již zemřeli a je nám po nich smutno. On Kristus byl první, žije, my budeme následovat a budeme žít. Jaká změna! Hrozilo, že se život ocitne ve slepé uličce. Neocitl. Ze slepé uličky se staly zelené pastvy a tiché vody a hostina na níž je pro všechny dost a kalich oplývá.

Co vše tato dobrá zpráva znamená? 3 věci připomeňme

1 Změna časů.
Ty ženy, jdoucí nedělního rána k Ježíšovu hrobu netušily, že se blíží k samé hranici věků. Hranu mezi časností a věčností. Mezi starým časem a novým časem. Najdou prázdný hrob. Anděl, posel, první tykadlo nové skutečnosti jim říká – nebojte se. Bodejť by se ženy nebály. Věci jsou jinak, než měly být. Nemáme to rádi. Nevyznáme se v tom, Stojí to námahu se v tom orientovat. Není nám příjemné, když se mění něco důvěrně známého.
Ale tento vžitý strach a nechuť je dobré překousnout. Přemoci. Jinak se připravíme o mnohem lepší život, než máme dosud. To nové je jiné, neporušené, anděl to ví, proto vybízí – ještě žijete v té staré časnosti, ale – nebojte se.

Protože bude důvod se bát. Staré se ještě plete tomu novému do cesty. A někdy se to tak zamotá, že se zdá se, že to staré má navrch. A že se nic neděje. Tolik zla a hříchu, jakoby ani Kristus z mrtvých nevstal… Nebojte se, říká anděl, uvěřte, spolehněte, z Boží milosti to spěje k dobrému konci!

A proto je možná změna! Zkažený život se dá napravit. Ztracená ovce se smí dát nalézt. Staré viny se smí odpustit. Ti kdo spolu roky nemluvili se do sebe třeba zamilují. Nerudný pařez se začne chovat uctivě ke svému okolí. Koho ani nenapadlo dát chodcům přednost, ten v tom objeví kouzlo. Učitelé, lékaři, vědci politici nasadí všechny své schopnosti pro druhé, rozum cit, nadání, a radují se z každé pomoci a krůčku kupředu.
Kristovo vzkříšení dává zelenou životu. Lásce. Pohybu. A Bůh stojí v čele této změny. Proto je jasné, co zvítězí.

2 vítězství života nad smrtí. Jasné. Jednou provždy. Nehlasoval o tom parlament, neproběhlo referendum. Proběhl boj a Bůh zvítězil. Ten Nazaretský byl vzkříšen. Bůh mu dal za pravdu. Bůh řekl, tohle je má vůle. To je ono. Takhle ať se zde žije.

Snadno řekneme vítězství života nad smrtí, ale. Stále budeme plakat, když nás opustí naši milí. Stále budeme plakat, když selžeme a zklameme. Stále budeme plakat, když nás podvedou a zradí přátelé. A v tomto stavu na dně smíme mít víru. Je skutečně až kdesi na dně. Ale je. Víru neodůvodněnou. Sveřepou. Sice nevíme proč. Sice nerozumíme. Sice máme vztek. Ale Bůh přece zvítězil. Přece smrt nemá poslední slovo.

3 blízkost vzkříšeného Pána.
Mohla by v Bibli po evangeliích místo Skutků následovat tragická odysea. Ženy ví, že byl vzkříšen, ale nemohou ho nalézt. Ví o pravdě, ale nemohou ji najít. Ostatní se jim smějí, ony mají pocit že se snad zbláznily, ale ne, anděl jim přece řekl byl vzkříšen, není zde. Ale kde je? Jako těžký sen, je to na dosah a stále to uniká.
A to je evangelium, není to nekonečně trýznivá odysea. Kristus sám nachází učedníky. Nachází nás. Žije. Jedná, potkává, oslovuje. Stojíme mu za to, aby nás hledal.
On je s těmi, kdo ho potřebují.
Kdo mají nouzi a hlad. Je tam, kde by se chtěla prosadit lhostejnost. Je s těmi, kdo umírají. Na nemocničním lůžku, nebo na bojišti. Je tam, kde chce vládnout tma, nebo pomluvy a strach z druhých. Je tam, kde už to lidé chtějí zabalit, jako že nic nemá cenu. Je tam, kde jsou lidé zotročeni a touží po svobodě. Je s těmi, kdo mají nejlepší léta za sebou a ptají se, a co mě ještě čeká, krom bolestí a nářků.
**
Láme se čas. Všechno se to míchá. Starý věk odchází, ale ještě se brání a škodí jako poražené vojsko na ústupu. Ale kdo vyhrál, je jasné.

Vítěz miluje život. Jsme v panství toho, kdo miluje život. Smíme také život milovat.

Vzkříšený vítěz nad smrtí je tam, kde hrozí kolaps života. Kde ubývá láska, mizí svoboda, blíží se smrt. Je tam a otevírá dveře do nového života. Amen

Tento příspěvek napsal/a Pavla Queisnerová dne 12.04.2009 v rubrice Kázání.